z

         

    x
               
      Horácovo akvárium        
     

                              aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice            

    x
                   |  mapa stránek  |  o webu  |  home  |         
               
     

© 2004-3004  Jiří Horáček  |  poslední aktualizace : 18.01.2016

      x
              x
                 
 

|  úvod  |  moje /staré/ akvárium  |  další /staré/ nádrže  |  literatura  |  odkazy  |  články  |  atlasy  |  poradna  |  kniha návštěv  |  různé  |  novinky  |

 
   

  |    COMEBACK :  moje /nové/ akvárium  a  další /nové/ nádrže  | 

   
                 
000 00000 00000 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 000000000000.00 000000000000000000000000000 00000 00000 000
     
 

Rostliny emerzní a submerzní                         

 
 

                                           poprvé publikováno : 17.1.2016    [ zpět na přehled článků ]

 
     
000 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000.000 000
000 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000.000 000
     
    obsah  
     
 

úvod aneb proč mi hnijou rostliny?  -  zmatení pojmů  -  co se vlastně prodává v akvaristikách?  -  je lepší emerzní nebo submerzní rostlina?

 
 

 emerzní rostliny (argumenty pro a proti)  -  jak to vidím já  -  zajímavosti a poznámky  -  literatura

 
     
    úvod aneb "proč mi hnijou rostliny?"  
     
 

_____Čas od času se na akvaristických diskusních fórech rozhoří plamenná diskuse ohledně emerzních rostlin. Scénář je v podstatě stále stejný - nešťastnému začátečníkovi, který se přišel zeptat, "proč se mu rozpadají rostliny", je sděleno :

_____1) že rostliny, které si pořídil (navzdory tomu, že si je pořídil v akvaristice, navzdory tomu, že je tam měli pod vodou a navzdory tomu, že mu je doporučil ochotný prodavač) vlastně vůbec nejsou akvarijní, že do akvárka nepatří - neb jde o tzv. /trvale/ emerzní rostliny (též terestrické, terarijní, pokojové, zkrátka "suchozemské" rostliny) ... a nebo

_____2) že rostliny, které si pořídil, sice jsou akvarijní (hurááá), ale pěstované emerzně (ve skleníku, tedy nad vodou) a že si holt musí nějakou tu chvíli počkat, než vymění emerzní listy za submerzní (ponořené, přizpůsobené životu pod vodou).

_____Následují rozhořčené příspěvky o bezohledných, nenažraných pěstírnách a ještě bezohlednějších a nenažranějších obchodnících/podvodnících ... občas někdo přihodí odkaz na legendární stránky p. Pelikána, kde se dočteme, proč emerzní rostliny NE (viz zde) ... občas přijde na řadu i nostalgické vzpomínání na doby, kdy akvaristiky byly plné plevele, který rostl všude a všem ... na chvíli to utichne ... a poté přijde další neznalý začátečník ... a tak pořád dokolečka dokola :o) ...

 
     
    zmatení pojmů  
     

 

_____Zmatek nad zmatek pak nastává, když se do takové diskuse zapojí člověk, který si plete (resp. hází do jednoho pytle) trvale emerzní (terarijní, pokojové) rostliny a emerzně pěstované akvarijní rostliny. To se pak člověk dozví věci :o) ... Takže pozor - není emerzní rostlina jako emerzní rostlina.

_____Poznámka : K těm podvodníkům - Pokud vyčůraný prodavač doporučí důvěřivému začátečníkovi pokojovou rostlinu do akvária, tak ano - můžeme mluvit o podvodném jednání. V případě emerzně pěstovaných akvarijních rostlin však o žádný podvod nejde (ač je to tak často prezentováno).

_____Doporučení : Pokud si nechcete z akvaristiky dotáhnout tašku plnou pokojových rostlin, není jiné obrany, než si před nákupem nastudovat sortiment akvarijních rostlin. Nebo alespoň vyražte na nákupy s někým zkušenějším. Spoléhat na to, že nám prodavač (dobře) poradí, bohužel nelze.

 
     
    co všechno se vlastně prodává v akvaristikách?  
     

 

_____Už jsem to zmínil v Nejčastějších chybách začátečníků, ale jak se říká, Repetitio mater studiorum - opakování matka moudrosti. Takže ještě jednou - akvaristikách narazíte na tyto čtyři druhy rostlin :

_____1) klasické akvarijní rostliny Rostliny, které mohou žít pouze pod vodou. Je jich celkem málo, patří sem např. rodVallisneria, Najas, Ceratophyllum, Potamogeton, atd. ... Většinou se jedná o velmi snadno rostoucí "plevel". Rostliny jsou bohužel křehké, háklivé na chlad a dehydrataci (při transportu). Z pohledu akvaristik jde o ten nejchoulostivější a tudíž nejnevhodnější sortiment (proto také z akvaristik téměř vymizely).

_____2) bahenní (obojživelné) rostliny - umí se přizpůsobit životu nad vodou (emerzní forma) i pod vodou (submerzní forma). Většina akvarijních rostlin patří právě do této skupiny. Pěstírny produkují (a akvaristiky nabízejí) převážně emerzní formy - lépe se množí, rychleji rostou (lepší dostupnost CO2), více vydrží při manipulaci, transportu apod.). Pozor - emerzní a submerzní forma se mohou dost výrazně lišit.

_____3) terarijní rostliny - nedokáží vytvořit submerzní formu - pod vodou (dříve či později) hynou. Přesto se v akváriích používají - k jakési dočasné "výzdobě" (většinou jde o vzhledově atraktivní druhy, které nemají obdobu mezi běžnými akvarijními rostlinami).  Přestože se jedná pouze o okrajovou záležitost (víceméně "pro fajnšmekry, kteří už nevědí, co by si do toho akvárka nacpali" :o), jejich výtečná mechanická odolnost a atraktivní vzhled způsobují, že jsou v akvaristikách nabízeny v míře nevídané ... Podle mého názoru je už dopředu kalkulováno s tím, že "se vždycky najde nějakej blbec, kterej se nachytá a koupí" ... šup s tím na krám ...

_____4) plastové rostliny kapitola sama pro sebe. Značně oblíbené ... jak u personálu (taky)akvaristik, tak u nepoučených začátečníků (nevyžadují žádnou péči, světlo, znalosti ... prostě nic) ... bohužel, tudy cesta k fungujícímu ekosystému v obýváku opravdu nevede ...

 
     
     
         
         
         
         
   

   

000

000000000

00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000.00000000000000000000

000000000

000

   

submerzní  Echinodorus cv. Ocellot green (ilustrační foto)

   
         
         
     
    je lepší emerzní nebo submerzní rostlina?  
     
 

_____Konečně se dostávám k meritu věci :o) ... a odpověď? Stručně a jasně : EMERZNÍ JE LEPŠÍ. (Téměř) jednoznačně. Proč?

 
     
    emerzní rostliny -  argumenty pro  
     
 

_____1) nízká cena Marná sláva, emerzní rostliny jsou (až několikrát) levnější, než rostliny submerzní. A na to zákazník - akvarista samozřejmě slyší. (Jak známo, o peníze jde až v první řadě.) Produkce emerzů ve sklenících je prostě výhodnější (menší spotřeba vody, menší spotřeba elektřiny na svícení i na vytápění). Plus snadnější množení. Plus rychlejší růst ... Nadávat na pěstírny nemá smysl. Pouze uspokojují poptávku po levných rostlinách. Nic víc. Až bude poptávka po drahých submerzech, bude i nabídka ... neviditelná ruka trhu to jistě zařídí ...

_____2) při emerzním pěstování odpadají starosti s řasou (co si budeme povídat - zařasené rostliny, toť velmi špatně prodejný (až neprodejný) tovar.

_____3) lepší odolnost při manipulaci  jak poznamenal jeden vtipný kolega ... emerzy vydrží všechno - dokonce i "péči" prodejců psích a kočičích krmiv. Submerzní rostliny mají v tomto směru mnohem horší pozici.

no a to nejdůležitější (a nejpřekvapivější) nakonec :

_____4) lepší adaptace Ano, čtete dobře. Navzdory všeobecně rozšířenému (nebo rozšiřovanému?) názoru (resp. mýtu), emerzně pěstovaná akvarijní rostlina většinou zvládá přesun do akvária lépe, než submerzní. A to i přesto, že se jedná o podstatně větší změnu (vzduch/voda) než u submerzní rostliny (voda/jiná voda). Obojživelné rostliny jsou totiž na tuto změnu geneticky naprogramovány. Ve svých (nyní nepotřebných!!!) emerzních listech mají k dispozici slušnou zásobu látek i energie, které mohou prakticky okamžitě použít na adaptaci k životu pod vodou. Submerzní rostlina nemá zásoby téměř žádné a tudíž se mnohem hůře přizpůsobuje i poměrně malým změnám (kvality vody například).
_____Je mi líto, ale výrok "Submerzně pěstovaná rostlina (od kamaráda) se v akváriu ujme lépe, než emerzní rostlina vyprodukovaná (chamtivou) pěstírnou" bohužel neplatí (resp. platí jen v případě, že jde do téměř identických podmínek).

 
     
    emerzní rostliny - argumenty proti  
     
 

_____Na stránkách pana Pelikána (http://planta.aquariana.cz/) lze najít tuto argumentaci (autorem není přímo p. Pelikán alias Rejpal, jedná se o citaci z diskusního fóra dnes již neexistujícího webu akvarium.cz):

 
     
     

 

_____Emerzně pěstovaní jedinci obojživelných druhů rostlin jsou adaptováni na jiné podmínky. Mnohé z těchto adaptací jsou nevratné. Trvalá pletiva rostlin (na rozdíl od tkání živočichů) totiž nemají regenerační schopnost. To znamená, že jednou vytvořený orgán (například list) takový zůstane až do smrti. Pouze ty orgány, které vyrostly v novém prostředí (tj. v akváriu) se mohou novým podmínkám přizpůsobit. Emerzní jedinci se od submerzních liší například následujícími znaky:

_____1) Na povrchu listů i stonků mají silnější kutikulu (ochrannou izolační vrstvu, která brání ztrátám vody). Ve vodě naopak tato vrstva zbytečně brání pronikání živin (solí a CO2) do rostliny. Příliš silná kutikula také znesnadňuje účinnou obranu pokožky proti řasám a povrchovým parazitům.

_____2) Rostlina je zvyklá na dostatek CO2, kterého je ve vzduchu mnohem více než ve vodě. Po přenesení do akvária si proto neumí tuto nutnou živinu obstarat účinnějším způsobem (například mnohé submerzní rostliny umějí absorbovat CO2 během noci díky karboxylaci fosfoenolpyruvátu a jeho následnému ukládání v podobě kyseliny jablečné). Podobně to platí také o kyslíku. Ve vodě je ho relativní nedostatek a proto mohutné vrstvy buněk u submerzních jedinců hůře odolávají útokům anaerobních (hnilobných) bakterií. Jinými slovy, snáze zahnívají.

_____3) Rostlina je adaptována na příjem vody a minerálních solí výhradně pomocí kořenů. Proto mají mohutnější kořenový systém a dobře vyvinutou soustavu cévních svazků. Po přenesení do vody se obě soustavy stávají téměř zbytečnými a na jejich "údržbu" rostlina zbytečně plýtvá energií. Podobně zbytečná jsou i zpevňovací pletiva (hlavně kolenchym), jehož udržování ve vodě také rostlinu zbytečně vysiluje.

_____4) Nadzemní části emerzně pěstovaných rostlin jsou přizpůsobeny nedostatku vody. V buňkách proto bývá vyšší koncentrace solí, což usnadňuje příjem vody z okolí. Ve sladkovodním akváriu je vody naopak nadbytek (odborně se tomu říká "hypotonické prostředí"). Vlivem vysokého gradientu solí na buněčné membráně roste osmotický tlak, buňky bobtnají a pokud nemají dostatečně vyvinutou buněčnou stěnu (což platí hlavně pro nejcennější mladé buňky vzrostných vrcholů), mohou i prasknout.

_____5) Mnohé druhy mají v emerzních podmínkách odlišný metabolismus. Některé z nich dokonce svými kořeny uvolňují do okolí tzv. alelopatické látky, které brzdí růst ostatních druhů rostlin. U ryze submerzních jedinců se tato forma "konkurenčního boje" nevyskytuje - byla by totiž zbytečná (vzhledem k rychlému odplavení alelopatických látek vodou). Emerzně pěstovaní jedinci však v této "chemické válce" pokračují i v akváriu - v lepším případě to brzdí růst ostatních rostlin, v horším případě to může dokonce negativně působit i na ryby.

_____Shrnuto: Emerzně pěstované vodní rostliny po přenesení do akvária strádají. Rostou pomaleji a hůře odolávají vlivům prostředí. K jejich přežití musíme v akváriu udržovat mnohem lepší podmínky (např. více světla, více CO2 a více minerálních solí), než u submerzních jedinců. Mnohé z emerzních rostlin se sice postupně adaptují a po čase začnou bujně růst, ovšem u submerzně pěstovaných rostlin to trvá mnohem kratší dobu a s mnohem menšími ztrátami. (konec citace)

 
     
     
 

_____Námitka: Toto ve skutečnosti vůbec nejsou argumenty proti používání emerzně pěstovaných akvarijních rostlin ... toto jsou argumenty
1) proč necpat do akvária terarijní (pokojové) rostliny, neschopné přizpůsobit se životu pod vodou
2) proč emerzně pěstované akvarijní rostliny musí po přenesení do akvária přeměnit emerzní orgány na submerzní orgány ... nic víc.

_____Vyvozený závěr je tedy zcela chybný - za prvé vůbec nevyplývá z výše uvedených argumentů a za druhé zcela ignoruje (již zmíněný) fakt, že nutnost přelistovat není pro emerzní rostliny handicap - spíš naopak, neb (na rozdíl od submerzních rostlin), mají při adaptaci z čeho brát .

 
     
     
    jak to vidím já  
     
 

_____Nic není černobílé. (Teda kromě čínské monády - ale to sem nepatří :o).

_____Souhlasím s názorem, že to, co se obecně považuje za nevýhodu emerzních rostlin oproti submerzním rostlinám (tedy nutnost přelistovat), je vlastně jejich výhodou. Kdo nekriticky nepřijímá cizí názory a pečlivě pozoruje své akvárium, ten o tom nepochybuje.

_____Na druhou stranu neplatí, že všechny bahenní rostliny přecházejí snadno a ochotně z emerzní do submerzní formy. Ne všechny emerzy jsou z tohoto přechodu "nadšené". Úspěch přechodu emerz/submerz a jeho rychlost jsou dány konkrétním druhem rostliny, kondicí rostliny a podmínkami v nádrži. (Že je rozdíl mezi čerstvě založenou a starou, perfektně fungující nádrží tu snad nemusím vysvětlovat).

_____Rovněž neplatí, že submerzní rostlina musí po přenesení z nádrže do nádrže automaticky stagnovat a růst hůře, než emerzní rostlina. Pokud je v dobré kondici, pokud bez jakékoliv újmy přestojí (co nejkratší) transport a pokud přijde do velmi podobných podmínek, není ke stagnaci důvod ... prostě jen pokračuje v růstu ...

_____Není třeba situaci dramatizovat či hrotit. Je hloupé opovrhovat emerzními rostlinami a mluvit o podvodu a spiknutí pěstíren. A stejně tak je hloupé vyhýbat se za každou cenu "choulostivým" submerzním rostlinám.

 
     
    zajímavosti a poznámky  
     
 

_____Při výrazných změnách v nádrži přelistovávají i submerzní rostliny. Je to pro ně ovšem náročnější, než pro emerzní rostliny. Z osobní zkušenosti znám takové přelistování např. u Echinodorus bleherae.

_____I tzv. "kryptokorynová choroba" (náhlý rozpad listů) je vlastně přelistování (submerzní rostliny), vyvolané výraznější změnou podmínek (kvality vody, světla apod.), než je kryptokoryna schopna ustát.

_____Některé rostliny (např. anubisy a bucephalandry) při přechodu z emerzní na submerzní formu (a naopak) nepřelistovávají. Rostou velmi pomalu a pocházejí z prostředí, kde akvatická fáze trvá poměrně krátce. Je pro ně tedy velmi nevýhodné vyměňovat listy. Proto jejich adaptace spočívá ve ztrátě (či znovuobnovení) kutikuly a průduchů. Tyto změny jsou reverzibilní tak dlouho, dokud není ukončen růst listu. 

_____Platí, že rostliny lépe snášejí přechod emerz/submerz než submerz/emerz ...

_____emerzní pěstování rostlin - viz http://rybicky.net/forum/9920

 
     
    použitá literatura  
     
  [1]  http://planta.aquariana.cz/  
  [2]  http://www.horacovoakvarium.cz/clanek_nejcastejsi_chyby_zacatecniku.htm  
  [3]  http://www.horacovoakvarium.cz/moje_akvarium_denik_2004.htm  
  [4]  http://rybicky.net/   
  [5]  http://www.akvarista.cz/web/  
     
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
 

|  úvod  |  moje /staré/ akvárium  |  další /staré/ nádrže  |  literatura  |  odkazy  |  články  |  atlasy  |  poradna  |  kniha návštěv  |  různé  |  novinky  |

 
 

  COMEBACK  :  moje /nové/ akvárium   další /nové/ nádrže  |  mapa stránek  |  o webu  |  home  |

 
    000