z

         

    28
              20
      Horácovo akvárium       59
     

                 aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice

    20
                   |  mapa stránek  |  o webu  |  home  |        25
              20
     

© 2004-3004  Jiří Horáček  |  poslední aktualizace : 10.09.2016

      28
               
                 

|  úvod  |  moje /staré/ akvárium  |  další /staré/ nádrže  |  literatura  |  odkazy  |  články  |  atlasy  |  poradna  |  kniha návštěv  |  různé  |  novinky  |

  |  COMEBACK 2016 moje /nové/ akvárium  a  další /nové/ nádrže  | 

                 
24 40 40 546 124 222 40 40 24
     
 

Ruducha v akváriu

 
 

poprvé publikováno : 17.1.2010   [ zpět na přehled článků ]

 
     
24 1052/20 24
24 1052/20 24
     
    obsah  
     
 

úvod - ruduchy obecněštětka - rizikové faktory - lividace /princip, systémová a nesystémová opatření/ - moje zkušenosti - závěr - literatura

 
     
    úvod  
     
 

_____Ruducha neboli černá štětičková řasa. Štětka. Chlupatice. Hnusná bestie. Postrach akvaristů. Takovýchto (ale i mnohem pejorativnějších :o) názvů a nejrůznějších negativních (nepublikovatelných :o) přívlastků lze na internetu najít opravdu spoustu. Stejně tak jako "zaručených" receptů, "jak na ni". Co je zač a proč ji akvaristé nemají rádi? Podívejme se na to.

 
     
    ruduchy obecně  
     
 

_____základní charakteristika  Ruduchy neboli červené řasy (Rhodophyta) tvoří přirozenou, velmi starobylou skupinu, jejíž systematické zařazení není dosud zcela jasné. Mezi dnešními řasami mají značně izolované postavení, zejména díky přítomnosti fykobilinů, absenci pohyblivých samčích gamet a velmi složitému rozmnožování. Jsou považovány za samostatnou, slepě končící vývojovou linii řas. [1,2]

_____ruduchy x rostliny  Ruduchy jsou eukaryotní organismy schopné fotosyntézy, proto se tradičně řadí mezi rostliny. Zároveň se ale od rostlin v některých znacích liší tak významně, že bývají řazeny samostatně. V některých systémech se sdružují společně s rostlinami ve skupině Archeplastida. [3]

_____stélka  I když existují i jednobuněčné ruduchy (kokální stélka), většina druhů je mnohobuněčných. Jejich stélka je trichální, heterotrichální nebo pletivná (z nepravých pletiv). Pletivná stélka je diferencovaná na rhizoidy, kauloid a fyloidy, připomínající kořeny, stonek a listy vyšších rostlin. [2,3,4]

_____buněčná stěna  Buněčná stěna ruduch je tlustá, dvouvrstevná. Je tvořena polysacharidy, hlavně galaktany agarem a karagénem. Tato amorfní matrix je kvůli větší pevnosti vyztužena strukturními polysacharidy (celulózové nebo xylanové mikrotubuly). Některé ruduchy inkrustují svou buněčnou stěnu uhličitanem vápenatým. Buňky jsou propojené otvory, které jsou podobné pórům vřeckovýtrusných hub (Ascomycetes). [2,3]

_____chloroplast, fotosyntetické pigmenty  Chloroplasty ruduch jsou odlišné od chloroplastů zelených rostlin - thylakoidy nesrůstají a netvoří grana. Hlavní fotosyntetické pigmenty jsou chlorofyl a a (v menší míře) chlorofyl d. Na povrchu thylakoidů jsou fykobilizomy, které obsahují fykobiliny: c-fykocyanin, allofykocyanin, r-fykocyanin (modré pigmenty) a r-fykoerythrin (červený). c-fykocyanin a allofykocyanin se vyskytují i u sinic, r-fykocyanin a r-fykoerythrin jsou specifické pro ruduchy. Dalšími pigmenty jsou beta-karoten, xantofyly, zeaxantin a lutein. Stejně jako u sinic, i u ruduch funguje chromatická adaptace - při silnějším osvětlení se zvyšuje zastoupení chlorofylu oproti fykobilinům - řasy mění barvu do zelena). Produktem fotosyntézy je floridosid. Zásobním produktem je florideový škrob (polysacharid velmi podobný glykogenu), který se ve formě zrn ukládá přímo v cytoplasmě. [3,5,6]

_____rozmnožování   Jednobuněčné ruduchy se rozmnožují dělením buněk, vícebuněčné typy fragmentací stélky nebo tvorbou nepohlavních jednobuněčných spór. Ze spór vyrůstají nové gametofyty. Pohlavní rozmnožování (specifická oogamie) pro svou složitost a absenci bičíkatých stadií ve vývojovém cyklu (samčí gamety jsou nepohyblivé) nemá mezi řasami obdobu: Nepohyblivá spermacie oplozuje samičí pohlavní buňku (karpogon). Spermacie i karpogony se vyvíjejí po jedné v jakékoli buňce stélky, která se přemění v gametangium. Zygota vzniklá po oplození prodělává meiotické dělení a vyrůstá opět haploidní stélka (gametofyt). U ruduch je častá rodozměna se střídáním haploidní a diploidní generace. Cyklus bývá často trojfázový, se dvěma diploidními a jedním haploidním stadiem. Rodozměna může být izomorfická i heteromorfická. [1,2,3]

_____ekologie  Ruduch je asi 5000 druhů. Většinou jsou to mořské makrofytní řasy. Jejich počet a ekologický význam ubývá směrem od rovníku k pólům. Rostou v litorální a sublitorální zóně, díky fykoerythrinu a možnosti využívat modrozelené spektrum světla pronikají do větší hloubky než jiné řasy (cca 200m). Sladkovodních ruduch je jen 150-200 druhů. Preferují prudce tekoucí vody, kde je menší kompetice ostatních řas a snazší přívod živin a kyslíku. [3,6]

_____ruduchy našich vod 
_____Batrachospermum moniliforme (potěrka žabí símě) má 2-10cm dlouhou, charakteristicky přeslenitě větvenou, modro-zelenou až olivově zelenou stélku, obklopenou slizem. Jde o vůbec nejhojnější sladkovodní ruduchu.
_____Lemanea  má tuhé, kloubnatě článkované stélky, 5-15cm dlouhé. Tvoří svazečky nerozvětvených vláken.
_____Hildenbrandtia rivularis  vytváří načervenalé skvrny na kamenech.
_____Všechny tyto druhy najdeme v horských bystřinách, potocích a čistých říčkách. [1,7]

_____systematický přehled zástupců

_____1.podtřída Bangiophycideae 
_____Stélka většinou mikroskopická, jednobuněčná nebo vláknitá, vyjímečně ploše listovitá (Porphyra). Jeden chloroplast, laločnatý, s velikým pyrenoidem, vyplňuje téměř celou buňku. Karpogony se moc neliší od vegetativních buněk.
_____Porphyra - blíže viz odstavec "význam pro člověka"
_____Cyanidium - C. caldarium – jednobuněčný druh, který může růst v horkých kyselých pramenech, dosahuje eukaryotního rekordu v teplotě (57°C) při snášení velmi vysoké kyselosti (pH 2-4). Při pH vyšším než 5 některé formy umírají. Brock (1994) dokonce uvádí, že dokáže pomalu růst i při pH blízkém nule (0,05). Rozhodně jsou vůči kyselému prostředí odolnější než sinice.
_____Bangia - jednoduché nevětvené vlákno, které tvoří jasný červený pruh těsně nad hladinou jak sladkých, tak slaných vod.
_____Compsopogon  - tropický rod, u nás se ale poměrně často vyskytuje v akváriích (Staghorn, jelení paroh) FOTO  FOTO2  fotky na Google

_____2.podtřída Florideophycideae
_____Stélka mnohobuněčná, makroskopická, heterotrichální. Jednoosá (jedno osní vlákno) nebo mnohoosá (více osních vláken). Osní vlákna pokrývá korová vrstva z drobných buněk.  Mají několik terčovitých nebo páskovitých chloroplastů bez pyrenoidu. Karpogony mají na koncích trichogyn – vlákno, na kterém se zachytí spermacie.
_____Hildenbrandia - pseudoparenchymatický povlak na kamenech v čistých sladkých vodách, nejprimitivnější zástupce.
_____Lithothamnion - růžové, velmi tvrdé povlaky na kamenech v mořích. Stélky jsou inkrustovány kalcitem.
_____Corallina - velmi častý mořský rod. Stélky jsou inkrustovány kalcitem.
_____Batrachospermum - přeslenitě větvený sladkovodní rod.
_____Lemanea - jeví se jako tenká trubice, ale má přesleny větví jako Batrachospermum, jen směřují do centra trubice a ne ven. Má i podobnou ekologii – je to epifit v rychle tekoucích čistých vodách.
_____Audouinella -  sladkovodní ruducha známá jako "černá štětičková řasa" je nechvalně proslulá mezi akvaristy jako těžko odstranitelný druh (Ha! To je vona! Potvora! ... Zbytek článku už bude jenom o ní :o) ...
_____Chondrus  Ch. crispus - dichotomicky se větvící stélka. Používaná jako jídlo i jako producent karagénu (severní Atlantik).
_____Agar-agar nebo “něco”-agar je název pro několik různých rodů (Eucheuma, Gracillaria, Kappaphycus). (Agar se však získává  i z rodu Gelidium)  [3,5,6]

_____význam pro člověka  Ruducha rodu Porfyra se ve velkém pěstuje na mořských plantážích (celosvětová spotřeba 130 000 tun ročně). Stélky (až 75cm velký gametofyt) se konzumují pod názvem nori, používají se též jako krmivo nebo jako hnojivo. Dalším druhem, který se konzumuje, je Palmaria palmata. Hospodářsky nejvýznamnější využití ruduch však představuje získávání agaru vyluhováním stélek některých druhů (hl. čeleď Gelidiaceae) horkou vodou. Agar má rozsáhlé uplatnění především v mikrobiologii (živné půdy pro kultivaci mikroorganismů), ve farmacii (zahušťovadla, pojiva do tablet), v chirurgii (výroba vstřebatelných nití). Dále se agar využívá v potravinářství, papírenství a výrobě textilu. [1,2,3,6]

 
     
    štětka  
     
 

_____V akváriích "řádí" hned několik druhů ruduch (viz [8]), ale štětka (černá štětičková řasa) je z nich asi nejznámnější a (díky své "houževnatosti") i nejméně populární.

_____Proč vlastně ruduchu nemáme rádi?

_____1) Masívní výskyt ruduchy znamená, že v akváriu není něco v pořádku. Určitě nepříjemné zjištění - o to nepříjemnější, když vzápětí (někde na netu) zjistíme, že si za to zcela jednoznačně můžeme sami (přerybnění, flákání údržby atd.).

_____2) Ruducha porůstá rostliny a je schopna je zcela umořit. Malawistům a dalším podivínům (hahaha), kteří nemají ve svých akváriích žádnou zeleninu, je to celkem šumák, ale rostlinkář se z toho (minimálně) vopupínkuje. U slabších povah se mohou dostavit deprese a chuť skoncovat s akvaristikou (voni ty kaktusy ... maj taky něco do sebe :o) ...

_____3) Ruduchy se nejde zbavit tak snadno (a rychle) jako ostatních řas. Po řadě neúspěšných pokusů o likvidaci tohoto nezvaného hosta mnozí rezignují a naučí se s ruduchou žít. Někteří z těchto nešťastníků dokonce tvrdí, že se jim vlastně líbí. (Buď mají velmi zvláštní vkus /každej jsme ňákej/ nebo jen chtějí zakrýt svou neschopnost zbavit se jí :o). (Hergot ... já jsem ale sarkastickej parchant :o))) ...

 
     
     
         
         
         
         
   

   
24 75 902/20 75 24
   

_____Tak to je ona ... černá štětičková řasa. Seznamte se (tedy - pokud se už neznáte :o)
[ říše: rostliny (Plantae)  podříše: nižší rostliny (Thallobionta)  oddělení: ruduchy (Rhodophyta)  třída: Florideophycidae
řád: Nemaliales  čeleď: Acrochaetiaceae  rod: Audouinella ] [9]

   
         
         
         
         
         
   

   
24 75 902/20 75 24
         
         
         
24 1052/20 24
     
    rizikové faktory  
     
 

_____Konkrétní rizikový faktor pouze vytváří podmínky pro růst a přemnožení ruduchy. Nikoliv však nutně. (Jinými slovy, ne v každé přerybněná nádrži /přerybnění je rizikový faktor/ musí nutně bujet ruducha :o).
_____Lze předpokládat synergické (vzájemně se posilující) působení více faktorů.
_____Sám pro sebe si rizikové faktory dělím do dvou skupin. První skupina sdružuje faktory, které se podílejí na nadměrném hromadění živin v akváriu. Druhá skupina sdružuje ty, které souvisejí s nadměrným pohybem vody (detritu).

1) nadbytek živin

_____Živinami jsou (v tomto konkrétním článku) vyjímečně myšleny nejen látky anorganické, ale i organické povahy. V souvislosti s ruduchami se totiž mluví o tzv. částečné heterotrofii. [8] Ač jsem v odborné literatuře na toto téma nic nenašel, vše nasvědčuje tomu, že ruduchám velmi vyhovuje vysoká koncentrace organických látek ve vodě (přerybnění + mizerná mineralizace živin ve filtru + nedostatečná údržba + dřevo v akváriu).

_____přerybnění  Jeden z nejzásadnějších faktorů. Souvislost je zřejmá - mnoho ryb = mnoho výkalů = mnoho /potenciálních/ živin. (Ať už anorganických nebo organických).
_____překrmování  Z logiky věci - i překrmování samozřejmě nemalou měrou přispívá ke znečištění vody v akváriu.
_____
flákání údržby  Známe to asi všichni. Počáteční nadšení z nového akvária netrvá věčně. Času je málo ... Intervaly mezi jednotlivými čištěními se stále prodlužují ... Z pravidelné údržby se stává údržba nepravidelná. Projde vám to třeba 50x. Možná 100x.  A pak jednoho dne koukáte ... ruducha :o) ...
_____hnojení při mizerném světle  Když nesvítíte, nehnojte. Živíte jen řasy. (Toto platí pro všechny řasy, nejen pro ruduchy).
_____
nedostatek rostlin  Málo rostlin = málo živin odčerpaných z vody. (Další bonus pro řasy).
_____stagnující rostliny  Mizerné světlo (ruduchám nevadí !!! - viz fykobiliny) nebo nevyvážený poměr jednotlivých živin vede ke stagnaci rostlin a ty pak nemají sílu kompetovat s řasami (netvoří přirozené algicidy - například).  (Pozn.: Ad nevyvážený poměr živin - jde o to, že pokud je jedna jediná živina ve výraznějším nedostatku oproti ostaním živinám, rostlina tyto živiny nemůže využít - byť by jich byl /sebevětší/ nadbytek).
_____
převaha pomalu rostoucích rostlin  Pozor. Není rostlina jako rostlina. Pomalu rostoucí anubisy, kryptokoryny, mikrosorium, jávský mech (a jiné) vám s odčerpáváním nadbytečných živin moc nepomůžou.
_____
dřevo  Jest všeobecně známo, že ruducha v akváriu přednostně osidluje dekorační dřevo. (Samozřejmě neplatí absolutně). Každopádně je to další indicie, která napovídá, že růst ruduch souvisí s přítomností nerozložených organických látek. [8]
_____nadbytek železa  Christel Kasselmannová ve své knize Pflanzenaquarien Gestalten uvádí, že u mnoha akvárií, do kterých byly přidávány preparáty zvyšující obsah železa ve vodě je nápadná korelace (souběh) výskytu černé štětičkové ruduchy. Zastavení přídavků železa a pravidelná výměna části vody naopak vedly k omezení či úplnému zastavení růstu ruduchy. Není to jediná příčina, nicméně je zřejmě důležitá. V řadě případů ruducha roste i bez přídavků umělých železnatých hnojiv. [8]

2) nadměrný pohyb vody (resp. nečistot)

_____I tato skupina rizikových faktorů souvisí s (údajnou) částečnou heterotrofií ruduch. [8] Bylo totiž odpozorováno, že ruduchy se velmi rády vyskytují na místech, kam jim proud vody přináší jemný "bordýlek" (vývod z filtru například). Otázku, zda jen využívají zvýšený přísun anorganických živin rozpuštěných ve vodě, nebo zda skutečně mohou profitovat i z látek organických (resp. z rozkládajících se detritových částic), tu řešit nebudu (nedostatek informací).

_____nevhodná filtrace  Příliš výkonný filtr znamená 1) mizerné podmínky pro mineralizaci živin (= zvýšený obsah organických látek ve vodě) 2) zvýšené proudění vody a víření jemných částic. Příliš hrubá filtrační hmota nezachytí jemné částice (problém například u půdních filtrů). Příliš jemná filtrační hmota (velmi jemný molitan například) se snadno ucpe a voda si může najít cestu "okolo" - opět nedochází k zachycení nejjemnějších částic.
_____vzduchování  dtto - stejně jako nepřiměřeně silná filtrace, i vzduchování víří jemný kal ze dna nádrže
_____bagrující ryby  Někde na internetu (ještě se pokusím dohledat) jsem narazil na informaci, že pouhé odlovení thorakátů (Hoplosternum thoracatum) způsobilo trvalý ústup ruduchy z akvária (!)

 
     
    likvidace ruduchy - princip  
     
 

_____Princip úspěšné likvidace ruduchy vychází (zcela logicky :o) z eliminace výše zmíněných rizikových faktorů. Čím více faktorů vyloučíme, tím rychleji ruducha z akvária zmizí. Opatření, která odstraňují příčinu, nazýváme systémová. Nesystémová opatření řeší pouze následky. Jejich efekt bývá jen dočasný.

 
     
    likvidace ruduchy - systémová opatření   
     
 

_____Ze všeho toho špekulování o ruduše mi vyšlo toto "sedmero přikázání" (kdo má problém s příkazy, nechť to bere jako "sedmero doporučení" :o) :

_____1) pořádně (do hloubky) odkal dno, vyhoď dřevo a nejsilněji napadené rostliny
_____2) zredukuj ryby (přednostně ty bagrující) a laskavě se nauč krmit střídmě (vědí vůbec tvé ryby, co je to půst? :o)
_____3) neflákej údržbu, poctivě a pravidelně měň vodu
_____4) přidej rostliny (zejména rychle rostoucí - Ceratophyllum, L.sessiliflora, H.polysperma, H.zosterifolia atd.)
_____5) zlepši podmínky pro rostliny (více světla, oxid uhličitý /pokud je třeba/, mikroprvky ...)
_____6) nepřeháněj to se železem
_____7) pořiď kvalitní filtr a konečně přestaň vzduchovat (vadí to rybám? pak jich máš stále příliš mnoho :o)

_____Poznámka: Pokud máte přerybněno, ale redukce ryb nepřipadá v úvahu (je mi to jasný :o), musíte si o to víc dát záležet na eliminaci ostatních faktorů. To znamená, že například vodu budete muset měnit ještě poctivěji než-li poctivě. :o)))

 
     
    likvidace ruduchy - nesystémová opatření   
     
 

_____1) jednorázový "velký úklid" resp. znovuzaložení akvária (vyvaření písku a kořenů, vymytí akvária Savem, likvidace napadených rostlin) bez jakýchkoli dalších změn. V čem je problém: Můžete být sebepečlivější, ale takovouto "hurá akcí" se ruduchy nikdy nezbavíte. Pokud radikálně nezměníte podmínky v nádrži, dříve či později se ruducha objeví znovu.
_____2) pořízení řasožravých živočichů  Ruduchu údajně baští (hladové) SAE a plž Neritina. V čem je problém: Zkušenosti jsou různé - pozitivní i negativní. Někomu se SAE pustily do ruduchy hned po vpuštění do akvária, jinde si jí ani nevšimly. O neritinách lze říci to samé. (Poznámka: 1/ SAE není ryba do malé nádrže a 2/ dospělá SAE na řasy celkem prdí).
_____3) chemická likvidace  Konkrétní přípravky neznám, ale kdyby to bylo tak jednoduché, kdyby opravdu stačilo nalít do akvárka nějakou zázračnou vodičku a ruducha by udělala pápá, ... asi by se to tak i běžně dělalo (lidí, kteří tyhle nesmysly kupují, bylo, je a bude vždycky dost). Vzhledem k tomu, že se diskusní fóra stále hemží tématy řešícími ruduchu, asi to tak jednoduché nebude. V čem je problém: Viz bod jedna - beze změn v akvárku se ruducha zase vrátí.
_____4) vyhladovění ruduchy v jiné nádrži  Bylo mi líto vyhodit ruduchou zaprasený velký trs mikrosoria (viz ilustrační foto). Tak jsem zkusil menší hokus pokus a vrazil jsem ho do třicetilitrového akvária. Rostlina neměla kromě světla a vody k dispozici absolutně nic. Stejně tak ruducha, která byla do tří měsíců pryč. Odumřela. Opadala. Vyšuměla. (V akvárku bylo i několik menších okružáků, takže nemohu vyloučit ani jejich podíl - hlad je hlad :o). Mikrosorium je dnes ve čtyřstovce a vypadá opravdu skvěle (foto). V čem je problém: Takovýto přírodní způsob likvidace ruduchy je určitě miliónkrát lepší, než vyšilování s chemií. Nicméně, stále platí: Pokud se nezmění podmínky v původní nádrži, ruducha se objeví znovu.

 
     
    mé vlastní zkušenosti  
     
 

_____setkání první  Harrachov, 80.léta minulého století. Otcovo akvárium (300 litrů). Značně přerybněno. Údržba nic moc. Půdní filtr. Vzduchování. Mizerné světlo (zářivky T12, cca 0,25W/litr). Spousta hnědovky a jávského mechu. Nádherný kořen. A ruducha. Několikeré znovuzaložení akvária (vždy spojené s vyvařením kořenu, na kterém jí bylo vždycky nejvíc) nepomohlo. Nakonec šel z akvária. Ruduchy se ale otec nikdy úplně nezbavil. (Pak přišlo stěhování a akvárium zdědil starší bratr).
_____setkání druhé  Svoboda nad Úpou, říjen 2005. Moje první akvárium (čtyřstovka). Velmi krátce po založení se na některých rostlinách (zejména na emerzních echinodorech) objevuje ruducha. Jenom decentně, ale je tam. V akváriu je ale spousta rostlin, takže nepanikařím a věřím, že se jedná jen o dočasnou krizi spojenou se záběhem akvária. (A měl jsem pravdu - ruducha mizí, aniž bych pro to hnul prstem).
_____setkání třetí  Srpen 2007. Akvárium desperátů (stopadesátka). Na kořenech se (po dvou letech provozu) objevuje štětka. Pravděpodobná příčina: gibbiceps (produkuje neskutečné množství výkalů). opatření: Omezeno krmení. Častější údržba. výsledek: Moc to nepomohlo (pravděpodobný důvod: v akváriu jsou jen pomalu rostoucí rostliny /mikrosorium a anubisy/). Akvárium bylo nakonec (v březnu 2008) předěláno na krevetkárium. Teprve potom ruducha (konečně) zmizela.
_____setkání čtvrté Září 2008. Znovu akvárium desperátů (ruducha vrací úder :o). Z krevetkária je opět "normální" akvárium. (Kvůli redukci ryb ve čtyřstovce poněkud přerybněné). A opět mají převahu hnědovka (mám pro ni slabost :o) a anubisy. opatření č.1 (říjen 2008): anubisy šly do pryč, nejhůře napadené listy mikrosoria ostříhány, nasazeno hafo stonkovek. výsledek: nic moc. opatření č.2 (leden 2009): vyhozeny všechny kořeny, vyhozen bublifuk od Sery (extrémně jemný molitan), vyměněn za Eheim classic 2217 (se sníženým průtokem). Akvárium narváno stonkovkama. Napadené mikrosorium (viz fotografie) umístěno do zvláštního akvária. (Blíže viz odstavec "nesystémová opatření"). výsledek: Po třech měsících (duben 2009) není po ruduše ani památky.
_____hra s ohněm? :o)  (z deníku akvária desperátů, červen 2009) : Možná si koleduju o pěknej průšvih, ale kořeny jsem nakonec vrátil do akvárka. Ani jsem je nevyvářel. Věřím tomu, že když v akvárku nejsou vhodné podmínky, tak ani ruducha /zavlečená zvenčí/ nemá šanci. (Dřevo samo o sobě k přemnožení ruduchy nestačí - to by ji měl v akvárku každý, kdo si do něj dovolí dát kořeny). Tak schválně :o) ...

 
     
    závěr    
     
 

_____Nenechte si od nikoho nakukat, že "ruduchy se není možné zbavit". Není to pravda. Jde to ... Ale chce to trpělivost. Ruduchy se nezbavíte za týden. (Možná ani za měsíc :o) ... Ale zbavíte se jí. Jde jen o to, jak odhodlaně a poctivě k její likvidaci přistoupíte. Zkrátka, je to jen na vás.

 
     
    použitá literatura  
     
  [1]  Kincl, L., Kincl, M., Jakrlová, J.: Biologie rostlin, Fortuna, Praha 1993, str. 47  
  [2]  Leifertová, I., Baloun, J.: Farmaceutická botanika - systematika, Univerzita Karlova, Praha 1990, str. 15  
  [3]  http://cs.wikipedia.org/wiki/Ruduchy  
  [4]  Rosypal, S. a kol.: Přehled biologie, SPN, Praha 1987, str. 429  
  [5]  http://www.sci.muni.cz/botany/studium/nr-rasy.htm  
  [6]  http://www.sinicearasy.cz/pokr/ruduchy  
  [7]  Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie, Informatorium, Praha 1998, str. 68  
  [8]  http://planta.aquariana.cz/rasy_01.htm  
  [9]  http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_%C5%A1t%C4%9Bti%C4%8Dkov%C3%A1_%C5%99asa  
     
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
 

|  úvod  |  moje /staré/ akvárium  |  další /staré/ nádrže  |  literatura  |  odkazy  |  články  |  atlasy  |  poradna  |  kniha návštěv  |  různé  |  novinky  |

 
 

  |  COMEBACK 2016 moje /nové/ akvárium  a  další /nové/ nádrže  |  mapa stránek  |  o webu  |  home  |

 
24 1052/20 24