aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice

                                    © 2004-3004  Jiří Horáček

30

   |   ÚVOD   |   MOJE AKVÁRKA   |   LITERATURA   |   ODKAZY   |   ČLÁNKY   |   ATLASY   |   PORADNA   |   KNIHA NÁVŠTĚV   |   RŮZNÉ   |   NOVINKY   |  

moje první akvárium (čtyřstovka)

  |  akvárium  |  technika  |  chemie  |  údržba  |  krmení  |  problémy  |  dekorace  |  rostliny  |  ryby  |  deník  |  účetní kniha  |  fotogalerie  | 

chemie  [  testování vody   úprava vody   hnojiva   léčiva   ostatní  ]

■  testování vody  

_____S testováním vody je to těžké. Pokud má mít měření nějaký smysl (tj. pokud má být dostatečně přesné), pak se nedoplatíte, protože jak placené měření v akreditované laboratoři, tak nákup slušného vybavení přijde na pořádnou sumičku. Popravdě řečeno, už už jsem si chystal money na digitální pH metr a pídil jsem se po tom, kolik stojí přenosný polarograf, ale naštěstí jsem se včas vzpamatoval a objednal jsem obyčejné testy od Rataje. Udělal jsem to s vědomím toho, že veškeré akvaristické testy jsou velmi nepřesné a všechna měření s nimi prováděná je nutno považovat jen za hrubě orientační. Ale mezi náma - já na to kašlu. Hlavní je, že se rostlinám daří a ryby nechcípou. No ne? :o) ...

_____Co se vlastního vybavení týče, jsem "šťastným" majitelem těchto srandiček : AKVIN (pH), KARBON (uhličitanová tvrdost) HARDIN (celková tvrdost), AZOTAN (dusičnany), AZOTIN (dusitany), FOSKOL (fosfor), FERRIN (železo).

■  úprava vody  

_____Jako člověk vzdělaný v chemii jsem si chtěl s úpravou vody pro hlavní nádrž opravdu pohrát. Pořídil jsem si na to dokonce i zvláštní nádrž (150 litrů), která měla sloužit k odstátí a ohřátí vody a k úpravě pH a uhličitanové tvrdosti. Vše ale dopadlo úplně jinak. Ze stopadesátky vzniklo tzv. akvárium desperátů, k odstátí a ohřátí vody používám dva padesátilitrové PET kanystry a pH ani uhličitanovou tvrdost nijak neupravuji (není třeba).

_____P.S. 22.11.2006 Při dnešním měření jsem zjistil, že mi uhličitanová tvrdost spadla na nebezpečně nízkou hodnotu (1°dKH). Jinými slovy, voda v mém akváriu má nyní velmi nízkou pufrační kapacitu, což by se mohlo projevit nebezpečným kolísáním pH. Hodlám to řešit přidáváním sody do kanystrů s odstátou vodou. Prozatím zkusím aplikovat 1 čajovou lžičku (cca 6g) na 100 litrů. Naopak definitivně končím s přidáváním sádry, protože před několika dny jsem z akvárka vyhodil poslední ampulárie (už budou jen v akváriu desperátů). O změnách kvality vody budu informovat.

■  hnojiva  

_____Pořídil jsem si PMDD od Rosíka, ale docela to flákám. Rostliny rostou dobře a řasy mě zatím nijak zvlášť nezlobí, takže necítím potřebu přihnojovat (natožpak přidávat CO2). Složení : heptahydrát síranu hořečnatého /33g/ + síran draselný /14g/ + Tenso Coctail /15g/. (V případě potřeby je možné přidat i dusičnan draselný /6g/ ). Tenso coctail je směs stopových prvků, chelatovaných pomocí EDTA. Příprava : všechny složky rozpustit ve 400ml vody. Dávkování : 5ml roztoku na 100 litrů vody.

_____Pro ty, kdo nepochopili, tu mám ještě jeden, velmi starý, ale osvědčený recept : Jamalalicha, jamalalicha i paprťala. Chanua, chanua, chanua i chanua, čalala i džalala a paprťala. Patlama, patlama, patlama a ... žbrďuch. Už tomu rozumíte? :o)

_____Dále do vody přidávám TORBEN, rašelinový koncentrát, jehož obsahové látky (hlavně huminové kyseliny) fungují jako přirozené cheláty, kteréžto zlepšují dostupnost minerálů pro rostliny. 

■  léčiva  

_____Léčiv doma moc nemám. Díky striktnímu dodržování karantény u nově zakoupených ryb (a také díky jisté dávce štěstí) jsem doposud žádnou katastrofu spojenou s léčením či hromadným úhynem ryb nezaznamenal.
_____Ještě v karanténě jsem odhalil hlístice u sumečků a úspěšně jsem je léčil přípravkem CHEMISOLE (analog BIOVERMu). Zbyla mi skoro celá litrová flaška, takže kdybyste měli zájem ...
_____Po zakoupení čichavců perleťových se jeden z nich trochu otíral o vybavení karanténní nádrže, tak jsem si (pro jistotu) pořídil ANTI-ICHTIN proti krupičce. Naštěstí to byl planý poplach a doposud jsem ho nemusel použít.

_____Když se ampuláriím začaly odvápňovat ulity, pořídil jsem si uhličitan vápenatý v tabletách (CALCII CARBONICI 0,5). Tablety obsahují kromě uhličitanu též pomocné látky (laktózu a škrob), které způsobují zakalení vody (kupodivu jen v malé nádrži /30 litrů/, ve větším akva /150 litrů/ nikoliv). Abych za vápníkové tablety neutratil několikanásobek výkupní ceny šneků, začal jsem jim vápník podávat ve formě sádry (chemicky síran vápenatý). Tu nechávám po smíchání s odpovídajícím množstvím vody ztuhnout v plastové misce. Pak ji vyklepnu, rozbiju na menší kousky a vkládám ke šnekům. Abych zvedl pH, přidávám jim tam jedlou sodu (hydrogenuhličitan sodný).

_____Edit 17.6.2008 : Vzhledem k právě uskutečněnému (a ještě plánovanému) nákupu nových ryb jsem (pro všechny případy) na akvarista.cz objednal eSHa EXIT 20ml a eSHa 2000 20ml. Pořád na ně čtu samou chválu, tak jsem je pořídil. Co kdyby ...

■  ostatní  

_____Ještě mám doma modrou skalici neboli pentahydrát síranu měďnatého. Použil jsem ji jen jednou a asi i naposled - to když jsem chtěl trs mikrosoria zbavit hnusných maličkých šneků, kteří mi ho velmi brutálně decimovali. Šneků jsem se zbavil, ale mikrosorium to málem nepřežilo. I když byl roztok značně naředěný (šneci jsou velmi citliví i na stopové množství mědi), stejně rostlinky poškodil. Zkrátka platí - s chemií opatrně, raději však vůbec !

_____Málem bych zapomněl na kyselinu chlorovodíkovou HCl, jejíž zředěný roztok (cca 1 :1) používám k odzinkování matek. Korodující matky pak slouží jako zátěž rostlin (viz zde) a zároveň jako zdroj železa pro rostliny.

■  poznámky  

[ zpět na začátek ]

   |   ÚVOD   |   MOJE AKVÁRKA   |   LITERATURA   |   ODKAZY   |   ČLÁNKY   |   ATLASY   |   PORADNA   |   KNIHA NÁVŠTĚV   |   RŮZNÉ   |   NOVINKY   |  

   |   MAPA STRÁNEK   |   O WEBU   |   HOME   |   poslední aktualizace (této konkrétní stránky) : 16.11.2021   |